Klucanina a Velká skála
velikonoční výprava na Tišnovsku


Sobota 23. dubna 2011
Trasa:
Hradčany, zast. ČD (0 km, 258 m n.m.) – Klucanina, rozhledna (2,5 km, 410 m n.m.) – Pod Klucaninou, rozc. (3 km, 350 m n.m.) – Tišnov, nám. (5 km, 270 m n.m.) – Pod Malou skálou, rozc. (7 km, 295 m n.m.) – Malá skála (8 km, 385 m n.m.) – Velká skála, vyhlídka (9 km, 440 m n.m.) – Porta Coeli (12,5 km, 250 m n.m.) – Tišnov, nádr. ČD (14,5 km, 250 m n.m.).
Účastníci: Kotel, Eman, Jelen, Jarmil, Cágr, David, Lenka, Nikolka.
Počasí: slunečno, větrno, do 23°C.



Letos jsme si dali s první jarní výpravou opravdu na čas! Dá se tedy říci, že klasická "první jarní" v okolí Třebíče byla letos vypuštěna z programu a turistickou sezónu jsme zahájili velikonoční výpravou. Po třech letech jsme se vrátili na naše oblíbené Brněnsko. Pro začátek sezóny jsme vymysleli nenáročnou trasu v okolí města Tišnov, avšak velmi bohatou na turistické zajímavosti. Především jsme se těšili na rozhlednu Klucanina na vysokém kopci nad Tišnovem – nemýlili jsme se: z jejího vrcholku se nám naskytl překrásný rozhled na blízké i vzdálenější okolí. Dalším rozhledovým bodem byla Velká skála na protilehlém kopci Květnice. A abychom nahlédli i trochu do historie, v závěru našeho celodenního putování jsme si zašli ke klášteru Porta Coeli v Předklášteří, jejž zdobí unikátní průčelí při bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Velikonoční počasí tentokráte nebývale přálo, a i když na kopcích bylo poněkud větrno, slunce pálilo jako začátkem června.

* * * * * * *


Dali jsme si sraz v 6:05 na třebíčském vlakáči, abychom si v pohodě stihli koupit jízdenku a 6:18 odjet směr Brno. Ve Vladislavi přibíráme Pepíka a do Brna dojíždíme o hodinku později. Další spoj směr Žďár nad Sázavou nám navazuje vzápětí. Projíždíme celé Brno a míříme na sever, kde se záhy začínají zvedat první výrazné kopečky. Zaujímá nás mimo jiné i rozhledna Čebínka kousek před Tišnovem. Ta ale dnes nebude naším cílem.
Vystupujeme v 8:30 na zastávce Hradčany, což už je vlastně jakési předměstí Tišnova. Nad nástupištěm vyhledáváme modrou značku a míříme frekventovanou hlavní ulicí k Tišnovu, ale naštěstí po 200 metrech zabočujeme do postranní uličky Hanákova, která je lemována staršími rodinnými domky. Zvolna stoupáme na její konec, kde začíná smíšený les. Zde se značená stezka párkrát zakroutí a začíná stoupat po úpatí ostřejšího kopce. Pod čerstvě olistěnými stromy se jde velmi příjemně, neboť i přes blahodárný stín cítíme, že sluníčko začíná mít pěknou sílu. Ale tady jsme naštěstí schovaní.
Klucanina
Rozhledna Klucanina, jak jsme ji poprvé uviděli od pomníku Prosba lesa.
V devět hodin poněkud zadýchaní dosahujeme plochého hřebene s pěkným skromným obeliskem "Prosba lesa". Před pomníkem je i malé ohniště s lavičkami, které využíváme k odpočinku. A také se nám ze zákruty lesní cesty otevírá první blízký pohled na velikou rozhlednu, kterou odtud máme již na dosah ruky. Po odpočinku stačí seběhnout do mělkého sedla s turistickým rozcestníkem a po významové odbočce zamířit k rozhledně Klucanina. Cestou jsme si všimli, že zdejší příměstský okruh byl využit i pro instalaci interaktivních tabulí naučné stezky, které jistě uvítají zejména děcka. Hlavními tématy jsou především určování živočichů a rostlin atd.
Vrcholové plošiny kopce Klucanina (410 m n.m.) dosahujeme krátce před půl desátou. Máme štěstí, jsme tu dnes jedni z prvních návštěvníků. Ale ono je to vlastně úplně jedno, protože rozhledna je přístupná volně bez omezení po celý rok, žádné vstupné se tu nevybírá(!). Bez meškání se vydáváme nahoru po betonovém pohodlném schodišti. Stojí jistě za zmínku, že obvodové zdivo rozhledny je postaveno z velkých betonových tvárnic, které jsou ve vnitřním prostoru zhusta popsány – nikoliv však vandaly, ale na tvárnici je vždy úhledně vypsáno jméno či název dárce, který na stavbu rozhledny přispěl. Zkrátka si "koupil cihlu". Z nejvyšší plošiny ve výšce cca 25 metrů nad terénem se nám nabízí krásný rozhled. Především zaujímá takřka letecký pohled na blízký Tišnov, který tak máme jako na dlani. I do vzdálenější krajiny je velmi pěkný pohled: severním směrem nás zaujímá nepřehlédnutelný vrch Sýkoř, na východ potom masiv Babího lomu, kde jsme byli na výpravě před několika lety. Velice blízko (nad Tišnovem) je další cíl naší cesty – výrazný zalesněný kopec Květnice. Můžeme se tak podívat, co nás dnes ještě čeká. Při bližším pohledu nelze přehlédnout ani areál kláštera Porta Coeli v blízkém Předklášteří a směřování známé železniční trati do zářezu úzkého údolí řeky Loučky.
Po čtvrthodinovém kochání se krajinou sestupujeme dolů. Na plácku se nachází pěkné posezení, které využíváme ke svačině. V tu chvíli také přichází první větší skupina turistů a my jsme tedy rádi, že jsme rozhlednu zvládli v relativním klidu. V 10:15 se zvedáme a navracíme se na hlavní značenou cestu. Naši geokačeři jdou ještě vyhledat nedalekou "kešku", jejíž vyhledání bylo úplně jednoduché. Škoda jen, že krabička není dost udržována a logbook byl v téměř salátovém vydání.
Po modré značce sestupujeme pohodlnou lesní cestou na blízké rozcestí "Pod Klucaninou", kde se odpojuje žlutá značka. My však zůstáváme na modré a pomalu ale jistě klesáme do města Tišnova. Objevují se první domky poměrně luxusní vilové čtvrti – ovšem nikoliv nějakého soudobého podnikatelského baroka, ale krásných domků z období cca 1.republiky. Skoro ani nemůžeme uvěřit, že velký komplex ve starém stylu s pečlivě udržovanou zahradou je zdejší nemocnice! Značka nás vede přímo Riegerovou ulicí. A protože už je sluníčko poměrně vysoko a tudíž celkem teplo, hledáme nějakou hospůdku, kde bychom mohli uhasit žízeň. První hospoda v sokolovně má ještě zavřeno a jdeme tedy dále až na nedaleké náměstí 28. října.
Tady si dáváme chvíli rozchod. Někteří chtějí totiž návštěvu Tišnova využít opět k nalezení několika kešek, jiní si chtějí zakoupit pohledy, a do třetice ti nejpohodovější si chtějí jen tak někam sednout na pivo. Dáváme si tedy sraz o čtvrthodinku později s tím, že si pak sedneme do nedaleké zahrádky stylové hospody Havana-club. Nutno podotknout, že v Tišnově je nejen velice pěkné hlavní náměstí Míru se starou zástavbou, ale o kus dále i další pěkné historické domy. Cíle našich misionářů ohledně kešek byly splněny pouze částečně. Po půlhodince se všichni scházíme na zahrádce "Havany" a dopřáváme si zasloužené točené. Den už dospěl do poledne a teplo je čím dál větší, takže nám pivko pořádně bodlo.


Pohled z Klucaniny
Takovýto se nám naskytl pohled z rozhledny Klucanina na centrum Tišnova...
Pohled z Velké skály
... a takovýto zase z Velké skály na kláštěr Porta Coeli a údolí Loučky.

Na další etapě našeho dnešního putování nás i nadále povede modrá značka. Okolo areálu základní školy nás vyvádí na okraj malého sídliště a okolo sympatické výletní hospůdky na okraji lesa míříme vzhůru na úpatí vrchu Květnice. Za hospůdkou opouštíme na delší dobu Tišnov a vycházíme do prosvětleného listnatého lesa. Cesta zůstává na vrstevnici a po okraji lesa traverzuje celý zalesněný kopec. Tu a tam se začínají objevovat první skalky, postupně i mohutnější. Po necelé půlhodince (12:20) dosahujeme severního bodu úbočí s rozcestníkem "Pod Malou skálou". Tady měníme značku na zelenou, odbočujeme vlevo a začínáme ostře stoupat do kopce. U bytelného lesáckého seníku se necháváme zlákat na významovou odbočku na Malou skálu (387 m n.m.). Skalisko je to sice pěkné, ale díky přerostlým stromům se odtud už žádné výhledy nenabízejí. Využíváme jej tedy aspoň ke krátkému odpočinku a napití. Po deseti minutách se vracíme na hlavní cestu, která dále stoupá už jen mírně na plochý vrchol.
Míjíme další rozcestník, který odkazuje na další významovou odbočku, tentokrát na samotný vrchol Květnice a dokonce i na vyhlídku. Podle směrovky se nám to zdá ale daleko (600 metrů), tak této odbočky – k naší smůle – nevyužíváme. Což byla jistě škoda, jak jsme se shodli později... Pokračujeme dál po pohodlné široké pěšině na samém hřebeni, chvíli blbneme na kládách a pomalu ale jistě se blížíme k vyhlídce, kterou si rozhodně ujít nenecháme: skalisku Velká skála (446 m n.m.). Odbočku nelze minout, ostatně nachází se zde velká informační tabule a kousek za ní výrazné skalisko, odkud se otevírají další fantastické pohledy na Tišnov a okolí. Tohoto významného bodu na naší trase dosahujeme krátce před půl druhou hodinou odpolední. Vyhlídka není nijak zabezpečena, takže se tu vyplatí pohybovat velice opatrně – stačí krok a jste nad propastí! Nebezpečné jsou i poměrně široké mezery mezi jednotlivými bloky – člověk má pocit, že ji v pohodě překročí, ale sotva se přesvědčí, jak je puklina vlastně hluboká, rázem ho chuť na blbnutí přejde. Usedáme tedy raději bezpečně na skálu a děláme vrcholové společné foto.
Po čtvrthodince odpočinku a krásných výhledů se navracíme na hlavní stezku a po značce začínáme klesat jižním svahem k městu. Jelikož jsou stráně čím dál více otevřeny, slunce tady peče doslova jako někde v panonské stepi! Ve dvou táhlých serpentinách ztrácíme výšku. Na jihozápadních svazích nás zaujímají m.j. zvláštní druhy mohutných borovic, které důvěrně známe z oblasti rakouského Hohe Wandu. Kvůli velmi tmavé kůře a zvláštním dlouhým jehličkám se nazývá borovice černá – a my se skutečně nemýlíme! Potvrzuje nám to následná tabule naučné stezky, kde se přímo uvádí, že tyto borovice zde byly uměle vysazeny ze sazenic dovezených z okolí Vídeňského Nového Města; a nikde jinde se tudíž tyto borovice u nás nevyskytují, než tady. Kvůli svému původu zde získaly i specifický název – "borovice uherská".
Porta Coeli
Nádherný portál baziliky u kláštera Porta Coeli.
Krátce po druhé hodině sestupujeme do postranních uliček Tišnova. Jelikož máme velice dobrý čas, shodujeme se, že zájemci si mohou udělat zacházku do nedalekého Předklášteří, podívat se na unikátní portál kláštera Porta Coeli. Je to velmi zajímavý stavební prvek, velice podobný např. portálu naší třebíčské baziliky. Jsme tedy na tuto památku poměrně zvědaví, takže celá pánská část výpravy vyráží ke klášteru. Přecházíme po mostě řeku Svratku (250 m n.m.) a posléze i hlavní silnici. Netrvá dlouho a jsme v Předklášteří na malém náměstíčku. Stačí projít branou v hradbách a vcházíme do prostor kláštera Porta Coeli. Zdejší chrám (kostel) se zmíněným portálem jsou hezky opravené a udržované, ale bližší pohled na vzdálenější klášterní budovy napovídá, že samotný klášter má rekonstrukci ještě před sebou. A jistě velice nákladnou, protože budovy se nacházejí v dost žalostném stavu. Nás však zajímá portál, kam docházíme vzápětí. Usedáme ve stínu na lavičky, krátce se občerstvujeme a přitom se kocháme nádhernou stavební památkou. Jistě účinkovala i v několika filmech, jak si matně vybavujeme.
Krátce po třetí hodině odpolední se navracíme zpět do Tišnova, kde si dáváme sraz s Lenkou a Nikolou a jdeme se zaslouženě občerstvit do příjemné hospůdky nedaleko nádraží. Zahrádku zde obsadily početné skupinky cyklistů, ale my bereme zavděk chládkem pod klenutými stropy starodávného domu. Pivo také mají dobré, někteří z nás dokonce využívají speciální nabídku velikonočního piva. Jelikož nám vyhládlo, dáváme si ještě polívku či něco na zub. Po čtvrté hodině se máme k odchodu, jelikož je nejvyšší čas vyrazit k vlaku. Nádraží je naštěstí velice blízko.
O půl páté nám jede osobák na Brno, takže tuto vydařenou jarní a velmi slunečnou výpravu můžeme s úspěchem ukončit a vyrazit vlakem k domovu. Z Brna nám jede na Třebíč akorát rychlík, což však není příliš dobré pro Jelena, který si musí z Třebíče sjednat odvoz zpět do Vladislavi. Výprava se však velmi vydařila a je nutno konstatovat, že na jarní dubnové období bylo až neskutečné teplo.

* * * * * * *


Na Velké skále - společná fotka
Vrcholová fotka na Na Velké skále nad Tišnovem.

* * * * * * *


Zajímavosti, postřehy a odkazy:
Oficiální stránky rozhledny Klucanina: http://rozhlednatisnov.unas.cz/.
Klášter Porta coeli: http://www.portacoeli.cz/.
Podrobné informace o přírodní památce Květnice na strnákách města Tišnov: zde.

Celkem ujito: 14,5 km.
Nejvyšší bod trasy: Velká skála (440 m n.m.).
Nejnižší bod trasy: most přes Svratku (cca 250 m n.m.).
K orientaci poslouží mapa KČT č.85 Okolí Brna/Svratecko.

(zapsal a fotil Kotel)


Trasu pro GPS navigace v různých formátech je možno stáhnout na daném odkaze ze serveru GPSies.com.



Domovská stránka: nasejizdy.czechian.net.

vyhledavaniletenek.cz | hevlin.unas.cz | cocka.kvalitne.cz | treking.cz | youtube.com | ctyrka-trebic.webnode.cz | gpsies.com