Sobota-neděle 12. - 13. března 2005
Kde: chata Číchov.
Účastníci: Kotel, Regan, Šárka, Eda.
Počasí: silné sněžení, vítr, přechodně i polojasno -2 až 4°C.

Tak takle nějak to vypadá v tuhé zimě u naší číchovské základny. Je to fotka z archivu, protože tentokrát jsme neměli foťák.

Ještě v tvrdých zimních podmínkách chtěl Regan mermomocí uskutečnit zimní víkendovku na chatě v Číchově. Po týdenním odkladu byl tedy stanoven datum 12.3. Účast však byla minimální - kromě něj, Šárky a majitele chajdy Kotla projevil vážný zájem ještě Eda. Počasí bylo totiž ještě krajně sibiřské, tzn. od naší minulé výpravy do Číměře připadlo ještě plno sněhu, takže bylo jasné, že nemáme šanci se k chatě dostat auty a bude se tedy šlapat s bagáží z vesnice.

Hned v sobotu ráno před devátou vyrazil Kotel. Auto bylo nutno zanechat už v Číchově u JZD, protože asfaltka na Chlum byla totálně zavátá, místy bylo dobrých 40 čísel sněhu (po kolena). Dotáhnout brikety na saních v takových haldách sněhu byl čirý nesmysl, proto jsme se museli spolehnout na topivo na chatě (naštěstí ho tam bylo dost). Kotel zprovoznil naši základnu (akce zde probíhají již od roku 1988) - bylo především nutno mohutně zatopit a uvést do chodu vodovod a plyn. Proto už Regan se Šárkou přišli (či přesněji řečeno se připlazili) do jakžtakž obyvatelných podmínek. Na Kotlovo doporučení dojeli až do Bransouz, kde nechali auto u koupáku a na chajdu se vydali z druhé strany, protože kolem řeky a lesem byla relativně lepší cesta. Po celý den jsme povětšinou kuchtili proviant, hráli hry, kecali o všem možným, anebo hloubali v našich starých kronikách, které Regan chrání jako oko v hlavě. Ven se jít bohužel nedalo, protože co chvíli chumelilo a navíc nad lesem fučel ostrý vítr. Navečer dorazil od Číchova Eda, který způsobil všeobecné veselí objemným loďákem a spacákem omotaným kolem hlavy. Sám se podivoval nad tím, že cestu ze vsi vůbec přežil. Večer pokračoval opět volnou zábavou a na závěr jsme shlédli na debilní Nově ještě debilnější kriminálku Training Day (nebo tak nějak se to jmenovalo), který jsme podrobili zdrcující kritice. Plechovky pivka se během večera pomalu ale jistě přesovaly z ledničky na stůl, jejich obsahy do nás a prázdné obaly do odpaďáku - ostatně jako vždy. Spát se šlo až po půlnoci.
Druhý den jsme nikam nespěchali, takže jsme celé dopoledne opět strávili v chatě při volné zábavě, zatímco venku pokračovalo již obligátní chumelení. V jedenáct jsme opět zazimovali základnu a za silného sněžení se vydali do Bransouz k Reganovu autu. Než jsme došli ke koupáku, byli jsme jak sněhuláci. Zbývající řidiče odvezl Regan do Číchova k jejich vozům a odjeli jsme do Třebíče.

Zcela jistě jsme touto akcí alespoň symbolicky uzavřeli letošní dlouhotrvající zimu s mocnou sněhovou nadílkou. Již dlouho se nestalo, že by napadlo tolik sněhu, který by vydržel až do půlky března.

sepsal Kotel